Rozcestník čundrů KPSOS

Petrova mapa s čundry na Google maps

 

AUTOR 1.ČUNDR 2.ČUNDR 3.ČUNDR
 Michal  2009 P – Z Rokycan na Zbiroh  2013 P – Údolím Sázavy do Kácova 2018 J – Křivoklátskem z Lán do Nižboru
 Ota  2010 J – Z Milešovky na Hazmburk  2014 P – Údolím Javornice a Krakovec  2017 P – Strádovským Peklem do Železných hor
 Pavel  2011 J – Písecké hory  2015 P – Labe a Děčínský Sněžník  
 Petr  2012 J – Povodím Střely  2015 J – Apuseni (Rumunsko)  2018 P – Jizerkami z Tanvaldu na Jizerku
 Hóla  2012 P – Adršpach a Ostaš  2016 J – Dobývání Čerchova za Janem Sladkým Kozinou 2017 J – Vzhůru Brdy na Tok
 David  2013 J – Z Lokte do Mariánek    
 Milan  2014 J – Českým Středohořím 2016 P – Z Perštejna podél Ohře  
 náhradní  2011 P – Drbákov a Albertovy skály    

Continue reading Rozcestník čundrů KPSOS

Knihy a články – Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle 1940

Od dubna do září roku 1940 vycházela jednou týdně v Národních listech ve večerní příloze stránka s anketou „Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle„, která z dopisů čtenářů sestavovala na jedné stránce vždy krátký popis historie jednotlivých rodů a jeho podnikání s cílem určit ten, který působí v Čechách a na Moravě nejdéle. Velký ohlas čtenářů i některých spolků o rubriku způsobil, že anketa pokračovala i po prázdninách, až nakonec na podzim náhle tato rubrika, možná po zásahu německé vrchní správy, z Večerníku zmizela. Během této doby se v ní objevily články o přibližně 70 rodech z celého území tehdejšího Protektorátu, její krátký seznam uvádím níže. Formálně tehdy nejstarším rodem v anketě byl mlynářský rod Slabů – 415 let. Samozřejmě tím, jak rodovou historií přispívali jednotliví členové rodiny je pravděpodobné, že údaje byly v některých případech různě zkreslené, nicméně poskytovaly zajímavé informace pro základní orientaci v osudech zveřejněných rodů.

Continue reading Knihy a články – Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle 1940

Knihy a články – Dějiny Smíchovského školství

Při sbírání informací o vlastních předcích člověk často narazí na zajímavé knihy nebo články, které popisují šířeji i jiné rody a životopisy osob z daného kraje nebo třeba určitého povolání. Naposledy jsem na podobnou situaci narazil při hledání podrobností o dvanáctiletém působení mého dědy J.V. Vlasáka jako pomocného učitele na pražském Smíchově, než se na dalších třicet let přestěhoval už jako zkoušený učitel do Mělníka. V jednom z krátkých životopisů, který o něm později sepsali v novinách jsem našel odkaz na knihu Dějiny smíchovského školství od Terezie Duchácké, řidící učitelky dívčí obecné školy na Smíchově, kterou sepsala na konci 20. let v době, kdy byla už v důchodu. Ta kniha je zajímavá nejen počtem stran (téměř 300), několika zajímavými dobovými fotografiemi ze Smíchova, ale zejména časových rozsahem, kdy popisuje první dohledatelné smíchovské učitele od konce 18. století, a množstvím detailů a osobních vzpomínek, které o výuce, kantorech i tehdejší době předkládá. U mnoha učitelů hlavně z druhé poloviny 19.století jsou uvedeny i krátké životopisy s jejich osudy před nebo po jejich působení na Smíchově , což v případě stěhovavých povolání, jakým učitelé historicky byli, je z pohledu badatele velká radost.

Continue reading Knihy a články – Dějiny Smíchovského školství

Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Poučenému lovci rodokmenu – tedy tomu, kdo už se prohrabal rodinnými poklady, dopisy, křestními listy rodičů a veškerými dokumenty, které se dají doma a u příbuzných vyhrabat ze šuplíků – nezbude jednoho dne buď své bádání završit u pradědečka Lojzy nebo pokračovat dál a vážněji – což znamená samozřejmě víc času a peněz, které do svého bádání musí vložit. Na pomezí hledání tetiček a strejčků jen pro zábavu a skutečného vytváření rodokmenu hlouběji do historie se nabízí využít moderních vymožeností internetu a digitalizace. Ideální řešení ve chvíli, kdy nevíte jestli Vás budování rodokmenu bude bavit ještě zítra za týden nebo se stane vaším skutečným koníčkem a budete ochotní časem vyrazit pátrat i do archivů. Podobnou cestu jsem si vybral i já – po několika návštěvách, kdy jsem otravoval rodiče a další příbuzné jsem si zkusil najít něco o svém pradědečkovi na internetu. Výhodou v tomto případě bylo, že můj pradědeček měl šest bratrů a každý z nich ve své profesi dosáhl velmi slušného postavení – což dávalo mnohem větší šanci o nich na internetu najít.
 
Continue reading Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.