Rozcestník čundrů KPSOS

Petrova mapa s čundry na Google maps
autor první čundr druhý čundr třetí čundr
 Michal  2009 P - z Rokycan na Zbiroh  2013 P - údolím Sázavy do Kácova
 Ota  2010 J - z Milešovky na Hazmburk  2014 P - údolím Javornice a Krakovec
 Pavel  2011 J - Písecké hory  2015 P - Labe a Děčínský Sněžník
 Petr  2012 J -  povodím Střely  2015 J - Apuseni (Rumunsko)
 Hóla  2012 P - Adršpach a Ostaš  2016 J - Dobývání Čerchova za Janem Sladkým Kozinou
 David  2013 J - z Lokte do Mariánek
 Milan  2014 J - Českým Středohořím 2016 P - Z Perštejna podél Ohře
 náhradní  2011 P - Drbákov a Albertovy skály
Continue reading Rozcestník čundrů KPSOS

Knihy a články – Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle 1940

Od dubna do září roku 1940 vycházela jednou týdně v Národních listech ve večerní příloze stránka s anketou "Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle", která z dopisů čtenářů sestavovala na jedné stránce vždy krátký popis historie jednotlivých rodů a jeho podnikání s cílem určit ten, který působí v Čechách a na Moravě nejdéle. Velký ohlas čtenářů i některých spolků o rubriku způsobil, že anketa pokračovala i po prázdninách, až nakonec na podzim náhle tato rubrika, možná po zásahu německé vrchní správy, z Večerníku zmizela. Během této doby se v ní objevily články o přibližně 70 rodech z celého území tehdejšího Protektorátu, její krátký seznam uvádím níže. Formálně tehdy nejstarším rodem v anketě byl mlynářský rod Slabů - 415 let. Samozřejmě tím, jak rodovou historií přispívali jednotliví členové rodiny je pravděpodobné, že údaje byly v některých případech různě zkreslené, nicméně poskytovaly zajímavé informace pro základní orientaci v osudech zveřejněných rodů. Continue reading Knihy a články – Hledáme nejstarší rod v průmyslu, obchodě a řemesle 1940

Knihy a články – Dějiny Smíchovského školství

Při sbírání informací o vlastních předcích člověk často narazí na zajímavé knihy nebo články, které popisují šířeji i jiné rody a životopisy osob z daného kraje nebo třeba určitého povolání. Naposledy jsem na podobnou situaci narazil při hledání podrobností o dvanáctiletém působení mého dědy J.V. Vlasáka jako pomocného učitele na pražském Smíchově, než se na dalších třicet let přestěhoval už jako zkoušený učitel do Mělníka. V jednom z krátkých životopisů, který o něm později sepsali v novinách jsem našel odkaz na knihu Dějiny smíchovského školství od Terezie Duchácké, řidící učitelky dívčí obecné školy na Smíchově, kterou sepsala na konci 20. let v době, kdy byla už v důchodu. Ta kniha je zajímavá nejen počtem stran (téměř 300), několika zajímavými dobovými fotografiemi ze Smíchova, ale zejména časových rozsahem, kdy popisuje první dohledatelné smíchovské učitele od konce 18. století, a množstvím detailů a osobních vzpomínek, které o výuce, kantorech i tehdejší době předkládá. U mnoha učitelů hlavně z druhé poloviny 19.století jsou uvedeny i krátké životopisy s jejich osudy před nebo po jejich působení na Smíchově , což v případě stěhovavých povolání, jakým učitelé historicky byli, je z pohledu badatele velká radost. Continue reading Knihy a články – Dějiny Smíchovského školství

Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Poučenému lovci rodokmenu - tedy tomu, kdo už se prohrabal rodinnými poklady, dopisy, křestními listy rodičů a veškerými dokumenty, které se dají doma a u příbuzných vyhrabat ze šuplíků - nezbude jednoho dne buď své bádání završit u pradědečka Lojzy nebo pokračovat dál a vážněji - což znamená samozřejmě víc času a peněz, které do svého bádání musí vložit. Na pomezí hledání tetiček a strejčků jen pro zábavu a skutečného vytváření rodokmenu hlouběji do historie se nabízí využít moderních vymožeností internetu a digitalizace. Ideální řešení ve chvíli, kdy nevíte jestli Vás budování rodokmenu bude bavit ještě zítra za týden nebo se stane vaším skutečným koníčkem a budete ochotní časem vyrazit pátrat i do archivů. Podobnou cestu jsem si vybral i já - po několika návštěvách, kdy jsem otravoval rodiče a další příbuzné jsem si zkusil najít něco o svém pradědečkovi na internetu. Výhodou v tomto případě bylo, že můj pradědeček měl šest bratrů a každý z nich ve své profesi dosáhl velmi slušného postavení - což dávalo mnohem větší šanci o nich na internetu najít.  
Continue reading Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Kottovi – srpnová tragédie v Českých Budějovicích roku 1897

Při pátrání po předcích mojí praprababičky Albíny Struskové, rozené Kottové - která pocházela z rodiny obchodníka s moukou Hynka Kotta z Českých Budějovic - jsem narazil v matrice úmrtí i na zajímavý přípis o příčinně smrti jednoho z jejích bratrů, Karla Kotta, který tragicky zemřel 28.srpna 1897 ve věku pouhých 31 let. Rukou matrikáře zde stojí: "Utopení nešťastnou náhodou, utopil se ve Vltavě u Předního mlýna, chtěje zachrániti tonoucího spolubližního". Taková informace samozřejmě přinutí člověka pokusit se dohledat o celé události něco víc. Díky dobovému jihočeskému tisku se mi podařilo najít nakonec několik velkých článků, které se celé nešťastné události věnovaly. Kottovi patřili k místním váženým majetným rodinám, samotný Karel Kott, člen několika místních spolků, byl zřejmě ve společnosti velmi oblíbený. Celé tragédii přihlíželo toho sobotního večera na jezu tehdejšího Sokolského ostrova, nedaleko soutoku Vltavy a Malše, početné publikum občanů města. Marný boj odvážného plavce, který skočil do prudkého proudu ve snaze zachránit sebevraha, který ho nakonec místo toho stáhl s sebou pod hladinu, se stal hlavním tématem hovorů i místních novin na několik nejbližších dnů a zřejmě i po nalezení obou těl a jejich pohřbu. Continue reading Kottovi – srpnová tragédie v Českých Budějovicích roku 1897