Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Poučenému lovci rodokmenu - tedy tomu, kdo už se prohrabal rodinnými poklady, dopisy, křestními listy rodičů a veškerými dokumenty, které se dají doma a u příbuzných vyhrabat ze šuplíků - nezbude jednoho dne buď své bádání završit u pradědečka Lojzy nebo pokračovat dál a vážněji - což znamená samozřejmě víc času a peněz, které do svého bádání musí vložit. Na pomezí hledání tetiček a strejčků jen pro zábavu a skutečného vytváření rodokmenu hlouběji do historie se nabízí využít moderních vymožeností internetu a digitalizace. Ideální řešení ve chvíli, kdy nevíte jestli Vás budování rodokmenu bude bavit ještě zítra za týden nebo se stane vaším skutečným koníčkem a budete ochotní časem vyrazit pátrat i do archivů. Podobnou cestu jsem si vybral i já - po několika návštěvách, kdy jsem otravoval rodiče a další příbuzné jsem si zkusil najít něco o svém pradědečkovi na internetu. Výhodou v tomto případě bylo, že můj pradědeček měl šest bratrů a každý z nich ve své profesi dosáhl velmi slušného postavení - což dávalo mnohem větší šanci o nich na internetu najít.  
Continue reading Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Kramerius a genealogie podruhé

V předchozím článku o systému Kramerius jsem se zachoval poměrně macešsky a spokojil jsem se s konstatováním, že tento systém používá zejména Národní knihovna a Moravská Zemská knihovna. Tak to samozřejmě není - a je na místě doplnit informace o další adresy na kterých je možné Kramerius a vyhledávání v dobových publikacích použít. Hlavním důvodem, proč se podívat i do městských nebo oblastních archívů touto cestou, je fakt, že často obsahují zejména publikace řekněmě běžné denní potřeby, které na příklad v Krameriovi NKP archivované  nejsou. Dobrým příkladem je takový pražský telefonní seznam ze třicátých let nebo ostravský adresář z počátku 20. století - jaké to radostné listování  při takovém tom rodinném bádání -  učiněné El Dorado. A právě takové poklady je třeba hledat jinde než v prvních dvou zmiňovaných knihovnách - ať už v Městské knihovně v Praze nebo třeba ve Vědecké knihovně v Ostravě. Jejich výhodou je, že podobné  publikace jsou často v Krameriovi volně přístupné přes internet - nemusíte tedy do zmíněných institucí hned jezdit.

No ale abychom se nezdržovali detaily, Papoušku. Zde je krátký seznam institucí, které Kramerius využívají:

Národní Knihovna v Praze Městská Knihovna v Praze Národní technická knihovna v Praze
Moravská Zemská Knihovna Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Vědecká knihovna v Olomouci
Středočeská vědecká knihovna v Kladně Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Knihovna Židovského muzea
Mendelova univerzita v Brně Národní Lékařská knihovna Knihovna Akademie Věd ČR
Národní Filmový Archiv Knihovna Divadelního ústavu
. Laskavý čtenář vidí, že kromě digitalizovaných knihoven regionálních je jich také několik oborových, což se může hodit, pokud se váš příbuzný oddával múzám nebo například šamanismu. Poznámka: Při práci s Krameriem lze narazit i na jedno omezení, týkající se počtu stránek, které si můžete z dokumentu uložit najednou do formátu PDF. Pokud má vámi hledaná publikace sto a více stránek, může se takové prohledávání nebo ukládání po dvaceti stát za chvíli značně otravnou činností. Při brouzdání ne netu jsem objevil, že podobná věc už zřejmě trápila někoho přede mnou a nštěstí ten někdo měl schopné vývojářské prsty a tak vytvořil stránku s formulářem pojmenovaným Kramerius PDF hack. No, formulář - je to vlastně jen jedno pole, do kterého vložíte podle návodu url publikace, kterou chcete stáhnout v jednom PDF souboru. Celá akce se provádí na vzdáleneném serveru a vy po jejím skončení jen můžete použít vygenerovaný link ke stažení souboru do svého počítače. Jak moc je to celé v souladu se zákonem je otázka pro jiné, nicméně funguje to. Špatná zpráva je, že to funguje patrně jen na linky z Krameria Národní knihovny - ne už například pro Městkou knihovnu v Praze. Tam je třeba dál ukládat si souborystále jen po částech. Oprava: Fungovalo to. Na stránce PDF Hacku je nyní jen informace že byl experiment ukončen. Můžete si autorovi napsat o zdrojový kód, pokud o něj máte zájem. Oprava opravy: Už to opět funguje:)