Fotbalové horečka nás žene zpátky na hřiště

Probíhá africké mistrovství světa a fotbalová horečka se dotkla i většiny členů sdružení. Po několika letech broušení kolíků v náruči  kopajících křesťanů jsme se rozhodli trhnout se – už proto, že kromě členů naší kliky už byla poslední měsíce docházka ostatních spíš žádná než špatná a ani Pepa, který dlouho držel prapor arcibiskupského fotbalového kroužku jako poslední mohykán, teď nemá jako majitel realit moc času. V nouzi nejvyšší vrátili jsme se do lůna plácků Jižního města a zahájili během května  sportovními odborníky dlouho očekávaný návrat na travnatý pažit. Významnou vzpruhou se staly kontakty našich veteránů noční zábavy a travesti, kterým se podařilo zlanařit to dobou trestuhodně nevyužitým hvězdám známého FC Jampa Dampa. A tak zatímco Jampáci jsou běhaví a plní elánu do technických parádiček, my můžeme přispět ke hře nějakou tou dobrou radou, historkou, klidem, no prostě zkušeností mazáků. Vzájemné poměřování sil zatím jsou hodně vyrovnané hlavně díky tomu že Jampa tým mazaně čeká až nám po dvou hodinách dojdou baterky a potom se do nás zakousnou, případně vyšlou Fandu Smrčku, aby se do nás zakousnul místo nich.

Obnovení fotbalu má dalších několik výhod – jednak přiláká i podruhy delší dobu neviděné – jako pana Kubína věnujícího se předsvatebním přípravám nebo pan Myšáka, který mezi závoděním na inlajech tráví čas hledáním seriových čísel na motherboardech. Dokonce i doktor Holub se objeví, pokud se zrovna neutíká schovat do lesa. Počasí nám přeje, díky tomu že většinou hrajeme v dešti, není problém že bychom si nenašli volné hřiště. Uvidíme jak se bude vyvíjet situace až se letní počasí ústálí na letních teplotách, pokud k tomu letos tak nějak vůbec dojde. Dalším pozitivem je pak žízeň, která se po dvouhodinových bitvách dostavuje ve své akutní podobě a pro kterou jsme zvolili výbornou ambulanci v relativně novém Jihoměstském pivovaru, který pokaždé připomíná hučící úl, napěchovaný lidmi v míře jinde na sídlišti nevídané. Jen škoda, že druhý den se plazíme do práce často po čtyřech, ale to už je taková daň daná naším stoupajícím věkem a netrénovanými schránkami. Ale jak bylo na poslední zápase jednomyslně odhlasováno – celkové ofenzivní pojetí spolu s technickými parádami některých hráčů hravě strčí do kapsy dosavadní zápasy oficiálního šampionátu. Snad jen ty vuvuzely chybí …