Vyjádření redakce k anketní otázce doktora Holuba

P.T.obecenstvu a bratru Holubovi na vědomost co nejuctivěji dávám svou odpověď na otázku anketní stran Silvestra a věcí přináležejících. Tedy:

Silvestr chci slavit: s rodinou a s přáteli

Na silvestra plánuji jet: kamkoliv, kde jsou splněny podmínky níže uvedené

Na silvestru bych rád provozoval: alkoholické radovánky a lyžařské taškařice

Na silvestr chci jet na dobu: 1-4 dny

Za ubytování jsem ochoten platit: 250 – 350 Kč za noc v připadě hor i více

Dodatek: Toto jest pouze ideální přání,s přihlédnutím k nové situaci rodinné, dlužno mi doplniti několik vět osvětlujících omezení naše možná či nutná, která musí rodina naše do úvahy bráti. Omezení tato jsouc celkem zásadní, uváděna jsou jen pro osvětlení situace, pokud bychom se my zúčastniti mohli a měli. Silvestrovské plány celé společnosti mohou a také nemusí ovlivnit, věc tato záleží zajisté na průběhu hlasování a všech krocích následných.

Doprava: Byv letos ještě stále pouze chodci, nám nutno jest v případě destinací vzdálenějších uchvátiti dobračisko motorizované, s kufrem nemalým, byvše do něj kočár či jiné postrkovadlo dětské či nosidlo umístěno bylo. Dobrák ten tří volných míst musel by mítia kufr svůj nečekané hojnosti materiálu všelikému otevřený.

Bydlo: Pokojík s dveřmi festovními, kde dítko malé ulehnouti může v teple a klidu,zanechav rodiče kratochvílím veřejným a nedalekým. Bydlo to budiž umístěno blízko cesty schůdné, vyvarovavši se kopci a závějemi brodění s kočárem na zádech opásaným a držkou volovou ryjíc v zemi rozbředlé, byť rodné.

Živlové přírodní: Voda v místě budiž součástí ve stavu či skupenství snadno se ohřívajícím,koupel či očistu umožňující. Teplo budiž přítomno v množství větším než malém s možností tou nedostatek tento přikládáním dřeva či knoflíku otáčením plynule zvýšiti.

Kratochvíle: Jsou zákonem uznáni svéprávných kratochvilných činností, však případné delší podniky vlastivědné neb tělo tužící toliko s přihlédnutím k aktuálnímu stavu physickému, přijímacímu, trávicímu a v neposledku vylučovacímu dítka našeho je nám možno provozovati – případná změna plánu rodinného řešenabýti může tradičně bez omezení či újmy zážitků a plánů ostatní společnosti.

Na Vyšehradě s plány do budoucna

V jarním duchu, osvěžení prací pro kolektiv, sešli se dnes naši mládežníci,
aby vyjádřili své zřetelné stanovisko k nadcházejícícm výročím a skupinovým zájezdům.
Kromě absentující rodin Holubů a Kubínů a samostatného doktora Kvardy dostavili se
na vyšehradské hradby všichni členové, kteří řádně zaplatili členské příspěvky na letošní rok.
A zde, uprostřed rašící přírody zavázali se pak pro následující měsíc k několika důležitým
krokům. Nejbližší pohanské svátky čarodějnic budou se tak odehrávat buď premiérově na Zbraslavi
nebo v případě organizačních problémů nabízí se pohostinství v celkem už tradiční čarodějnické
baště v Čísovicích.

Velká Francouzská květnová klášterně-relaxační mise doznala krátce před odjezdem stanoveným na
třetí májový den populační trhliny. Překvapivé odstoupení dua Kubínos však umožnilo pětici cestovatelů  ve složení Šoupalovi, Fanda Smrček, Martin a Pavla vejít se do jediného korábu silnic, kterým nemůže být nic jiného než již tolikrát oblíbený Nový Dělník v mafiánské úpravě. Přejme tedy pětici odvážných cestovatelů dobrý vítr do plachet a slunce v buši.

Na čekané v čekárně

V souvislosti s jednou z letošních událostí roku, za kterou je již nyní možno značit povýšení páně Mládka do stavu kapitánského pro malá plavidla bylo republikovou radou rozhodnuto přistoupit k celé sběratelské sérii oslav toho životního díla našeho starého mořského vlka. Jednou z nich byla i páteční merenda svolaná páně Martinem s příslibem účasti několika zasloužilých členů sdružení a lidového vypravěče Fandy Smrčka. Událost tato kvitována členstvem s povděkem a radostným očekáváním. Snad vinou deštivého počasí nebylo několik členů nakonec účastno a tak neměli možnost poslechnout si nejnovější Fanóšovu povídku – Můj pracovní den (s výhledem na blázinec). Veselého večírku tohoto přítomni byli toliko kapitánek Mládek s paní kapitánovou Mládkovou, knihovníci Martin a Olga (ta s manželem), hasič student Pavel a právě již zmiňovaný zasloužilý myslivec Smrček. Útočiště po krátkém veselém intermezzu s obsazenou prázdnou kavárnou nalezla skupina v hostinci Čekárna nedaleko Dopravních podniků. Zde, mezi mnoha dalšími mládežníky oddávajícími se pátečním kratochvílím s alkoholem a lehkými drogami, dali jsme nejen tradičně zavzpomínat na léta minulá, ale také s nadějí zahledět se na léto budoucí a plány, jak jej vyplniti. Jest již nyní známo, že část osazenstva vypraví se v květnu meditovat do klášterů kraje francouzského, kapitán Mládek shání posádku Titaniku na výpravu po Mazurském jezeru a proslýchají se řeči o filmovém festivalu Karlovarském.

Silvestr letos v Rychnově nebude

Ne právě pozitivní novinka přišla v těchto dnech do našich domovů. Martin byl okolnostmi donucen sdělit členské základně tu nepříjemnou pravdu – letos neobržel silevestrovský glejt na klíče od Rychnovské chalupy Vyvolených. Co z toho plyne ? Zejména to, že musíme sami ve svých rezervách najít jiné vhodné útočiště, kde budeme moct složit na přelomu letopočtů hlavu. Takových míst dnes není mnoho – některá jsme již využili a další pobyt nám byl zakázán, jiná nemají potřebné zázemí – pitnou vodu, bidet, masážní sprchu či kosmetický salon, však to znáte. Jak ven z této prekérní situace ? S nápadem na možné řešení přichází manželé Šoupalovi. Místo nedaleko metropole, již několikrát prověřené (včetně pořádání Silvestra), uprostřed tichých hvozdů, prosté vymožeností konzumního světa – zkrátka modří již vědí a sluníčkáři do toho. Ale zpět k tématu. Myšlenka na oslavy konce roku v Čísovicích je stará jako lidstvo, totiž jako tzv. „rychnovský problém“. Ale je jen pár vyvolených, kteří mohou rozhodnout o osudu této ideje, proto vyčkejme, jak celá záležitost dopadne a do té doby sami přemýšlejme, kam se v případě nouze a potřeby sdružit se uchýlíme

Legenda se vrací – Mirek 34 opět na scéně

Je tomu skutečně tak. Šokující novinka se kterou jsme, a to je nutné si přiznat, již zhola nepočítali se ukázala pravdivou. Přitom nad informací, kterou nám doslova za tepla přinesl ještě před svým odjezdem Petr Holub, se tajil dech. Nekorunovaný král Jižního města, muž mnoha oblečků a jednoznačný fenomén, Mirek 34, proslavený barman třetí cenové skupiny na Pražance se vrátil. Po více než roce od svého tajuplného zmizení po hokejovém šampionátu, kdy následovalo brzké uzavření restaurace a její následná přestavba do podoby pizzerie, se mezi námí znovu objevuje postava, která nás tak neopakovatelným způsobem ovlivnila během sledování hokejového MS 2005, ačkoliv o pozornost našeho sdružení se zasloužila již dlouhé měsíce ba i roky předtím. Nově rekonstruovaná Pizzerie Pražanka se po prvních týdnech kdy zela prázdnotou postupně vracela ke svému dřívějšímu životu, jedinečný otisk a genius loci, který tomuto prostoru vtiskl právě šveholící Mirek 34, však stále trochu chyběl. Nyní je tedy opět možno doufat v návrat této neopakovatelné atmosfery plné hřejivého porozumnění, sounáležitosti a neuvěřitelného růstu. Snad přímo symbolicky se tak stalo v době, kdy jeden z nejoblíbenějších hostů staronového barmana, doktor Holub, opuští teplé hnízdečko domova, aby nabyl ve světě zkušenosti. Symbolicky tak předává hřejivý plamen poznání osobě z nejpovolanějších.

Petr Holub se loučí

V jednom z našich oblíbených podniků, ve Vínečku 33, se odehrálo rozloučení s dalším z našich zahraničních misionářů, vysloužilým rakeťákem P.E. Holubem. Muž křestanských zásad a širokého obzoru se stal novým vzorem pro mnohé z nás, které služba bližnímu dosud ponechávala bez odezvy, když si pro svůj zahraniční pobyt zvolil dobrovolnictví v jisté duchovní organizaci pečující o postižené spoluobčany na britských ostrovech. Rozlučkový večer tak byl symbolickou tečkou za jeho mládím a obdobím dospívání, které nahradila charita, péče a radost ze setkávání s novými výzvami. Hlavním cílem ročního pobytu v ústavu bude navazování novým kontaktů, zdokonalování hovorové angličtiny a třeba jednoho dne i seznámení s dívkou atraktivního vzhlednu nebo neméně atraktivního konta. Z tohoto důvodu naše osvětové centrum věnovalo již dopředu několik posledních soukromých pouličních přednášek aktuálně problematice menšinových komunit, soužití na malém prostoru a intimní prevence. Pro předodjezdové rozptýlení byla však zvolena oddechovější vlna – malá estráda v podání koho jiného než Fandy Smrčka, který si pro oslavence připravil roztomile jazykozpytnou přednášku na téma Podivuhodná jména některých generálů. Během vzpomínání na uplynulá léta v laskavé naruči sdružení ukápla nejedna slžička vína a také hermelín byl jak se patří uleželý a s oříškovou náplní. Poslední metro stihla většina z nás, snad až na některé vyjímky.

Petře, je z tebe cítit alkohol ?

album zde
Drobnou sociální sondu do života manželského v jeho prvních týdnech umožnila naší redakci letní grilovací akce KP S.O.S., která se letos odehrála v zahrádkářské kolonii na Zbraslavi. Oficiální záminkou byly narozeniny doktora Holuba, nicméně kdo ze sdružení nebyl také zvědavý na nějaké více či méně šokující novinky ze Stříbrského ulice? A kdo jiný než redakce krajanského plátku by je měl přinést ptáte se ? A odpověď je zřejmá. Vy, právě vy, naši bedliví čtenářové ! Slyšíte snad ze vchodu výkřiky domácího násilí ? Zatahují se snad závěsy před bedlivým okem vašeho triedru v lodžii ? Slýcháváte uprostřed hluboké noci zvuky vrávoravých kroků směřujících z restaurace Pražanka ? Pak neváhejte a pište na vám známou adresu. A první vlaštovky na sebe nenechávají dlouho čekat. Pěkný úlovek se nám podařil právě na tomto letním grilování, jak je vidět na fotografii. Alkohol konzumovaný přímo z lahve a na přímém letním slunci bývá často na počátku nepěkné kocoviny a tak jen doufejme, že inženýr Šoupal zná svou míru. Minimálně stejně jako někteří ostatní návštěvníci garden party, které v pozdních večerních hodinách rozvážel Fanda Smrček svým čerstvě přetvarovaným Dělníkem do jejich postýlek v lehce podroušeném stavu. Děkujeme.

Rozlučka se svobodou se protáhla do hluboké noci

album zde
Petr Čé. se v oblíbeném podniku U Karla IV. loučil se staromládeneckým životem a sdružení KP S.O.S. nemohlo u takové události pochopitelně chybět. Ze známých důvodů se oslavy zúčastnila pouza pánská část ansámblu, ta ovšem téměř v kompletním složení. K naplnění vytoužené stovky procent chyběl jen karlovarský voříšek Ing. Kubín. Večírek v prostorách pod Vyšehradem poznamenal výborný tatarák a nedobré víno a během času padl nejeden dobrovolný závazek. Významnou kapitolou byla soutěž tělesného umu a kuriozit, ve které postupně vystoupili přední umělci, kteří mají co kde na svém těle vykloubit, vyvrátit či nalomit. Bohužel naší redakci bylo znemožněno (zcela jistě v obavě o regulérnost soutěže) zúčastnit se s širokou odbornou obcí tolik favorizovanými palci na nohou. To však byl pouze začátek velmi mladé noci. Po jedenácté hodině se většina slavících přesunula uprostřed hustého deště k restauraci Suchá dáseň a menšina tam přijela služebním dělníkem Fandy Smrčka. Sám oslavenec pak dal jasný směr k volné zábavě svou jízdou na přední kapotě Favoritu. V hospodě se pak děj rozdělil do několika nezávislých proudů moderovaných tu oslavencem, tu hodně zvláštně počítajícím vrchním. Lidé se družili, objímali, staří náhodní známí se potkávali a celé osazenstvo místních štamgastů se rozdělilo na část, která pod vlivem panáku svatbu doporučovala a část, která ji pod vlivem jiného panáku rozmlouvala („On je tak citlivej. To ho zabije.“). Obě dvě se snažily prosadit svojí pravdu až do zavírací hodiny bez jednoznačného výtěze a tak zřejmě nezbude, než aby si o svém osudu rozhodl oslavenec sám. Vlivem výrazné spotřeby barových panáčků na kde co, byl návrat domů náš i našeho oslavence velmi vláčný, hlasitý, plný ztrát a nálezů, rozhovorů mezi kapkami deště a čekání na nejrůznější noční spoje.

Kluci v akci přichystali ostré věci

album zde
Po delší době opět zavítala mezi nás jedna z velkých akcí odehrávající se v privátu, tedy v soukromém bytě nebo luxusní rezidenci. Pamětníci si jistě vzpomenou na legendární vinárnu MonČa, která nám v srpnu 2002 poskytla azyl v době povodní. Do stejného apartmentu jsme zavítali i tentokrát, i když stav vody na českých tocích byl uprostřed března stabilní. Natáčeli jsme zde další díl naší oblíbené kuchařské reality estrády Dobrého nepálí s legendárním vyvoleným Vlaškem v kuchařské zástěře. Jeho originální recept jihoamerického původu a nezapamatovatelného názvu ovlivnil tak trochu i další pokračování večeru ve vile, zvláště poté, kdy byla k dochucení dílka použita prakticky celá zásoba chilli. Hotového kulinářského mlsu pak byl ne každý ochotný pozřít větší než malé množství, ti kteří tak učinili se ale shodují, že šlo o pochoutku, ovšem určenou pouze ohnivzdornějším jazykům. Nemá smysl zastírat, že plamen hrál roli i během emotivního dialogu naší redakce právě s šéfkuchařem a až mírová mise některých ostatních členů redakce, vytvoření nárazníkového pásma pod patronátem OSN a zejména hrozba bombardování fazolemi učinila slovní šarvátce přítrž. Snad si z ní kromě pocitu nedorozumnění odnesly obě strany i něco poučného. Naštěstí se situace během večera uklidnila, pozornost na sebe strhly notičky, dvacetníky, třicetníky, celé mediální m**ky i obtížný hmyz ve sprše, prostě známé vyndávací a jazykozpytné představení Ivánku, povídej. A po něm už se šlo do postýlek blízkých i vzdálených a mír zavládl na všech nočních frontách.

Oslavy zakončil večer podle Pierra Šoupala

album zde
Narozeninový had KP S.O.S. kterého většina z nás zažila mezi lednem a únorem byl dnes zakončen více než důstojným způsobem. Poslední z oslavenců – Pierre Šoupal – pozval členy a členky KP S.O.S. do areálu Břevnovského kláštera, toho stejného kláštera, ve které si budou s Kristýnou v létě říkat ano nebo ne (ano, věrni svobodě projevu jim nechceme ubírat již dopředu možnost volby i když mi něco říká, že jí nevyužijí), přesně řečeno do klášterního sklípku. Zdejší taverna, většině z nás naprosto utajená, skrývala ve svých stylových stěnách nejednu staročeskou lahůdku, od výborného točeného Kláštera až po pečené koleno a žebírka na prkýnku přinešené. V takovém prostředí se nám pochopitelně líbilo a rozhodně jsme tu nebyli naposledy. Kulinářské hody a oslavné panáky si ale vybraly i svou krutou daň mezi našimi abstinenty. Doktora Holuba přemíra vůni a chutí zasáhla natolik, že – dočasně neschopný rozlišit význam pojmů moje pivo x tvoje pivo a můj rum x ty sis rum neobjednal – pil, co mu přišlo pod ruku (nataženou přes půlku stolu) a pokoušel se tento rozpačitý výstup maskovat předstíráním pooperačního stavu po úspěšné centrální lobotomii. Na jeho obranu musíme přiznat, že se naší redakci své nestandartní chování pokusil venku během čekání na ostatní vynahradit nabízením družných, a kdybych neznal doktora Holuba jako ortodoxního křesťana, abstinenta, cestovatele a milovníka folku, řekl bych až lehce pikantních služeb, například živým nákladem za krkem – tzv. Kaizrovo klíště, dervišováním a veselou hrou na přísavku.