Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.

Poučenému lovci rodokmenu – tedy tomu, kdo už se prohrabal rodinnými poklady, dopisy, křestními listy rodičů a veškerými dokumenty, které se dají doma a u příbuzných vyhrabat ze šuplíků – nezbude jednoho dne buď své bádání završit u pradědečka Lojzy nebo pokračovat dál a vážněji – což znamená samozřejmě víc času a peněz, které do svého bádání musí vložit. Na pomezí hledání tetiček a strejčků jen pro zábavu a skutečného vytváření rodokmenu hlouběji do historie se nabízí využít moderních vymožeností internetu a digitalizace. Ideální řešení ve chvíli, kdy nevíte jestli Vás budování rodokmenu bude bavit ještě zítra za týden nebo se stane vaším skutečným koníčkem a budete ochotní časem vyrazit pátrat i do archivů. Podobnou cestu jsem si vybral i já – po několika návštěvách, kdy jsem otravoval rodiče a další příbuzné jsem si zkusil najít něco o svém pradědečkovi na internetu. Výhodou v tomto případě bylo, že můj pradědeček měl šest bratrů a každý z nich ve své profesi dosáhl velmi slušného postavení – což dávalo mnohem větší šanci o nich na internetu najít.
 

Základem je samozřejmě Google a hledání podle jména a povolání. Jenže, pokud se váš předek nejmenuje Klaudius Picmaus, brzy se zřejmě v záplavě odkazů na osoby se stejným jménem ztratíte – a navíc, až na výjímky to nebudou záznamy o vašich předcích žijících v roce 1860 v Horní Dolní nad Louží. Pokud tedy cítíte šanci, že se váš pra-prastrýc proslavil ve své době nějakým činem například ministrováním, záchranou většího množství osob, vypovězením války, úřadováním ve nejrůznějších spolcích nebo krádeží či snad hrdelním zločinem, je dobrým místem na hledání systém Kramerius – on line vyhledavač ve starých periodikách a monografiích – tedy knihy, noviny a časopisy z období 18. století až do současnosti. C.K. a prvorepublikové či protektorátní noviny byly totiž stejně jako dnes šťastným semeništěm afér, bulváru a černé kroniky a bylo jakýmsi symbolem blahobytu každé lepší rodiny, pokud čas od času zveřejnila promoce, zasnoubení či úmrtí toho kterého člena na stránkách tisku. Zbytek obsahu kromě politických témat  obstarávala snaživá redakce – tedy zejména zápisy ze schůzí spolků, provolání kdekterého vlastence, seznamy zemřelých v daném týdnu včetně věku a povolání, inzerci nebo úmrtní oznámení.

Systém Kramerius provozuje několik knihoven vždy pro své sbírky – záleží tedy na konkrétní knihovně, co Vám daný Kramerius dovolí prohledávat. Dva pro mě základní jsou Kramerius Národní Knihovny a stejný systém provozovaný Moravskou Zemskou Knihovnou. Obě dvě databáze jsou si podobné i obsahem – Národní Knihovna má o něco více archivivaných titulů, Moravské Zemská knihovna naopak měla často u stejných výtisků novin možnost stáhnout si přímo i digitální podobu konkrétní stránky, micméně poslední dobou se přístupnost těchto digitálních dat v obou institucích podobá. Ze zákona totiž je k velké části digitalizovaných novin přístup sice přes Krameria, ale pouze přímo v budově dané knihovny přes její síť a počítače. Platí to v současnosti obecně zejména pro noviny vydané po roce 1910 – ale některé tituly nebo výtisky mají dostupné obrazy stránek  i ze třicátých let nebo z doby protektorátu. I když ale pro dané noviny není dostupný přes internet samotný obraz stránky, u každého nalezeného záznamu je uvedeno několik řádků textu kolem nalezeného výrazu, ze kterého se dá často usoudit, jestli je daná informace skutečně to co hledáte nebo ne. Následně buď můžete elektronicky požádat knihovnu o pořízení tištěné kopie (elektronická kopie není možná ani přímo v knihovně) nebo si vytisknete za poplatek stránku v knihovně sami. Pokud daný výtisk splňuje zákonnou podmínku, můžete si hledanou stránku nebo stránky uložit přímo ve formátu DJVU nebo uložit na disk jako PDF dokument – s omezením maximálně 20 stránek z knihy nebo novin uložených v jednom pdf souboru.

Vyhledávání v Krameriovi není stoprocentní – digitalizace textu v takovém množství samozřejmě probíhá automaticky, takže špatně rozpoznatelný text starých tisků  bývá často zdigitalizovaný s překlepy. Proto, když zadáte do vyhledávání Frantu Vodrážku a systém vám najde 10 záznamů v textu, neznamená to, že jste našli všechny existující aféry vašeho prapradědečka rozmáznuté v novinách – je dobré vyzkoušet i jiné tvary jména, případně zkusit odstranit diakritiku některých písmen nebo schválně zaměnit a za o nebo jméno skloňovat – nové hledání pak často přinese nečekané překvapení. Vedle toho můžete zkusit také vložit do vyhledávání příjmení s mezerami mezi jednotlivými písmeny – tak jak bylo často uváděné v dobovém tisku.

Cenným zdrojem genealogických informací je pak inzerce a zejména, jak jinak, černá kronika. Dobře situovaná rodina začasté ráda informovala s hlubokým zármutkem v srdci o odchodu milovaného člena a bylo by proti mravům zapomenout uveřejnit v úmrtním oznámení i jména všech sourozenců, snach a zeťů a dětí včetně povolání všech dospělých mužů v rodině. Nad takovým morbidním čtením srdce badatelovo často radostně zaplesá. A ve chvíli, kdy už máte pocit, že bylo dost černé kroniky,  můžete změnit téma i stránku a osvěžit se pohledem do některé z rostoucího ale stále ještě malého  počtu digitalizovaných matrik našich archivů.

Ale o tom příště.

1 komentář u „Jak začít s rodokmenem? Odpovědí může být Kramerius.“

Napsat komentář